May 2015

Je to tu zas

13. may 2015 at 17:27
Mám strach. A naživu mě drží jen myšlenka na tebe. Nechci se bát. Nechci se mračit.
_

Je mi zima, ale venku je teplo. Mé ruce i nohy jsou chladné, bojím se vyjít ven a nastavit tvář slunci.
_

Kůže bledá a oči prázdné.
_

Rty suché, toužící po tvých konejšivých polibcích.
_

Nechápeš to?
_

Když jsem s tebou, bolest mizí.
Odháníš ji pryč někam do neznáma.
_

Ale ne dostatečně daleko.
_

Stále se vrací a zanechává modřiny na duši.
_

Nikdy neodejde.
_
_

Jde nám to líp beze slov

12. may 2015 at 15:16
Mluvili jsme a šlo to.
_

Mluvili jsme a nebylo to nucené.
_

Ale přece jen jsem byla klidnější když bylo ticho. Slyšet byly jen naše kroky, to tiché šoupání. Občas se k tomu přidal smích opilích lidí utápejících svá trápení v alkoholu. Já jsem byla ráda, že jsem tentokrát opilá nebyla. Akorát bych vše zkazila.
_

Bylo asi půl deváté večer a slunce šlo spát. Své oči jsem upínala na bouři barev odehrávající se před našimi těly, byla jsem ohromena tak prostou krásou.
_

Proklínám čas. Byl k nám tak nemilosrdný. Než jsem se stihla nadechnout, než jsem stihla začít na chvíli žít a vnímat, byl konec.
_

Chtěla jsem ještě krátkou chvíli, krátký moment, on však křičel: "Ale mě to nezajímá!"
_
_

Bylo by drzé nechat své myšlenky přehrávat vzpomínky na úplně jiného člověka? Je to správné? Co je správné?

_

Děkuji za tento malý dar, po dlouhé době se k nim vracím a nechci odejít.