January 2014

Maybe 'okay' will be our 'always'.

30. january 2014 at 20:14 | Ronnie. |  SNIPPETS OF MY LIFE
John Green is my role model, haha.
Je to hold těžké když si řeknete, že se vyfotíte, ale nechcete ukázat obličej posetý nedokonalostmi. Dokonalost sice neexistuje, ale toto slovo je denně používáno. "Hele, dívej na tu slečnu. Má dokonalé vlasy." "Vidíš ty boty? Ta jejich barva je přímo dokonalá." Už si dávám pozor, komu takové slovo věnuji. Poslední dobou to v mém životě je jako na horské dráze. V jednu chvíli je život fajn, svítí sluníčko, a hned nato je hnusně zamračeno a já mám chuť jen spát. Možná za to může i můj pokoj, kam za celý den ani jednou nezasvítí sluníčko, a je to taková temná komora.Poslední dva týdny byly hrozně stresující. Hrozně moc testů a málo času. Ještě k tomu přidejte únavu a máte tu nejhorší možnou kombinaci- ospalou nervózní Ronnie, na kterou je lepší nemluvit. Jo, to jsem byla fakt protivná- tímto se omlouvám všem lidem, kterým jsem řekla něco hnusnýho.

V sobotu byl ples. A to jediný pozitivní na tom byl ten alkohol (to, co jsme tam pili, tomu se ani alkohol říkat nedalo), díky kterému jsem se udržela na vratkých podpatcích a neusnula při předávání šerp. Taky jsem si zatancovala s nějakým panem neznámým, dala mu facebook, a do teď mu nepotvrdila žádost. Přemýšlím, že bych si ho zrušila. Štve mě, že všichni řeší problémy přes něj. Na internetu velcí kamarádi a v reálném životě ani nezavadí pohledem. Nejraději bych jim nafackovala. Dnes jsem byla navštívit kamarádku v nemocnici. Bylo fajn vidět, že je v pohodě a smát se, jako by se nic nedělo.

Poslední dny jen ležím a dívám se na videa. Vyhovuje mi to. A stejnak, kdyby mě někdo chtěl vytáhnout ven, vymluvila bych se na zimu. A pak si stěžuju, že nemám co dělat. Nevím co chci.

Došli kamarádi, kdo se hlásí?

5. january 2014 at 20:11 | Ronnie. |  SNIPPETS OF MY LIFE
Ahoj, leží tu přede mnou 10 stránek biologie, ale řekněme, že budu dělat cokoliv než se snažit marně pochopit stavbu rostlinné buňky. A co se za prázdiny všechno událo?
Myslím si, že ty dva týdny prostě nestačily. Bude dost těžký se zase vrátit do školy, když je tam všechny nenávidím. Kdyby se alespoň chovali normálně, všímali si sebe a řešili sebe. Ne, tam se prostě shazujeme navzájem. Co se týče prvního týdnu, tedy Vánočního, tak ten jsem většinou strávila doma s rodinou nebo na cestách za příbuznými. Děda mě přiopil vínem, strejda naši absolutně nesportovní rodinu vytáhl na túru, a já? Já si ten čas nimi (víceméně) užila.
"Chtěla jsem fotku s tebou na mobilu." Aneb závislá Ronnie.

Pamatuju si, jak jsem v pondělí vyšilovala, a zároveň se uklidňovala, že zbývá ještě týden prázdnin. Teď tu sedím, opět absolutně nestíhám a nechci spát.
Co se týče právě toho druhého týdne, tak kromě Silvestru stráveného s rodinou a noci strávené u děsivé Mary (:D) jsem jak jinak nic nedělala. Ani jsem si nečetla. Což mě udivuje asi nejvíc. Však ono to zas přijde.


Jinak vám opozděně přeju krásný Nový rok a hlavně se hodně usmívejte.

Bye.

Ronnie.